Historie farnosti Svatoslav
Historie farnosti Svatoslav
Farnost Svatoslav
Obec Svatoslav se nachází v severozápadní části okresu Brno-venkov. Před první písemnou zmínkou o vesnici bylo toto území zarostlé hustými lesy, ve kterých se nacházely malé usedlosti, jejichž obyvatelé se živili zejména kácením stromů, pálením dřevěného uhlí či výrobou medu.[1]
Na začátku zde stálo několik dřevěných chat. Pravděpodobně tu některý z veverských purkrabí nechal usadit několik rodin, které následně vykácely les a začaly obdělávat půdu, možná se tady usadil sám uhlíř s rodinou a založil osadu. K názvu obce se váže legenda o velkomožném pánu Svatoslavovi, který se ve zdejších lesích ztratil a za pomoc od místních obyvatel nechal v obci zbudovat první dřevěný kostel. Následně se vesnici začalo říkat Svatoslav. Více pravděpodobné ovšem je, že obec nese název po některém z prvních usedlíků, jako tomu je i v okolních vesnicích. Obec Svatoslav ležela daleko od obchodních cest, a tak byla v minulosti chráněna před nepřátelskými nájezdy a rabováním.
Jak uvádí svatoslavská kronika, první písemná zmínka o Svatoslavi je z roku 1238. Svatoslav poté přes 600 let až do roku 1848 patřila klášteru Porta coeli. Důkazem o tom, že v obci stál dřevěný kostel již ve 13. století, je listina z Moravského zemského archivu z roku 1259, kde se uvádí, že Přemysl Otakar II. potvrdil patronátní právo tišnovskému klášteru i obci Svatoslav na různá farní obročí.[2]
Za zmínku stojí, že po husitských válkách bylo v obci mnoho vyznavačů českobratrské víry, což dokazuje i to, že v roce 1577 zde byl ženatý kněz s rodinou. Během třicetileté války bylo místní okolí zpustošeno. Švédové roku 1642 nevynechali ani Svatoslav, kterou vypálili i s farou.[3]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Co má společného svatoslavský kostel a klášter Porta coeli? Před vstupem do sakristie si určitě povšimněte portálu. Je to tentýž pískovec, který byl použit na stavbu hlavního portálu v Předklášteří. Nad portálem do sakristie jsou zazděné dvě cisterciácko-burgundské konsoly z původní klenby.[4] Jedná se o jednolodní přibližně orientovanou stavbu. Velice zajímavý je pravoúhlý presbytář, který je vestavěný do dříve obranné věže a oddělen půlkruhově zaklenutým vítězným obloukem. Tento typ stavby je na Moravě velice ojedinělý. Celá stavba díky kvalitním raně a pozdně gotickým architektonickým článkům představuje hodnotnou památku a dominantu obce.
Ve věži se nacházejí tři zvony. Zvon Panna Maria pochází z roku 1494 a váží téměř půl tuny, Umíráček z roku 1495 váží necelých 200 kg a nejmladší zvon Matka Boží z roku 1545, váží cca 400 kg.
Do roku 1859 se nacházel u kostela hřbitov, při kterém byla i kostnice. U vchodu do krypty stál nápis z roku 1774 „Zde je zastávka pocestných, jež od založení tohoto kostela více než 400 let očekávají zmrtvýchvstání“. Později byly ostatky zesnulých přemístěny na nový hřbitov a krypta zazděna. Následně byl zazděn i vchod do krypty a dnes se můžeme pouze domnívat, zda se krypta nezřítila nebo jestli se v ní ještě něco nachází.
Hlavní portál kostela je pozdně gotický z doby kolem roku 1500. V předsíni se nachází krucifix ze 17. století. Na kůru můžete vidět varhany z roku 1886 od Josefa Svítila z Nového Města na Moravě. Protože v posledních letech byly varhany v havarijním stavu, probíhala zde do roku 2021 jejich rekonstrukce.
Při samotném vstupu do kostela můžete vidět na jižní (pravé) straně obraz sv. Jana Nepomuckého od Josefa Zeleného z Brna. Pod obrazem se nachází boční oltář s Božím hrobem. Na severní straně visí olejomalba Panny Marie Bolestné.
Po celém obvodu kostela se nachází 14 zastavení křížové cesty pocházejících z Mnichova. Hlavní oltář z roku 1886, kdy proběhla poslední a asi největší přestavba kostela, je ze dřeva a kamene. Na pravé straně oltáře se nachází socha sv. Cyrila a na levé straně socha sv. Metoděje. Ve zdi nad hlavním oltářem stojí socha Panny Marie Lurdské. Strop je pokryt dvěma poli křížové klenby.
[1] Pamětní kniha obce Svatoslav, uložena na OÚ v obci Svatoslav (dále jen Pamětní kniha obce Svatoslav), s. 1.
[2] Tamtéž, s. 2–3.
[3] Pamětní kniha obce Svatoslav, s. 5.
[4] https://pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie-13987635
Zpracoval Dominik Porupka č. p. 159.
