V sobotu 7. září jsme se vydali na farní pouť do Králík a Neratova. Z našich farností se pouti zúčastnilo 10 osob. Připojili se k nám lidé z celého děkanátu Tišnov a celkem nás bylo 55.
Protože byla první sobota v měsíci září, farníci měli příležitost k svátosti smíření. Na poutním místě v Králíkách proběhla adorace před mší svatou, která začala v 11 hodin. Po mši svaté následovaly zpívané litanie k Panně Marii a uctívání milostného obrazu Panny Marie. Měli jsme možnost navštívit ambity, svaté schody a nakoupit si v místním obchůdku. Na rozloučenou nám otec Karel Moravec řekl pár slov o dějinách tohoto poutního místa.
Další zastávkou byl Klášterec nad Orlicí, kde jsme navštívili místní kostel a především hrob Anny Bohuslavy Tomanové, která zemřela v pověsti svatosti. Zmínku o ní přidám později.
Posledním místem, které jsme navštívili, byl Neratov. Tento jedinečný kostel s prosklenou střechou a jeho historii nám představila pastorační asistentka, protože místní farář Josef Suchár plnil jiné povinnosti. Měli jsme možnost prohlédnout si interiér kostela i z kůru. Někteří se zdrželi v místním pivovaru U Proroka, kde nakoupili suvenýry pro své nejbližší.
Cesta zpět uběhla rychle a ve 21 hod jsme byli doma. Dá-li Pán, příští rok bychom rádi navštívili tři poutní místa v Rakousku: Mariazell, Mariatal a Maria Dreieichen.
Kdo byla Anna Bohuslava Tomanová?
Anna Bohuslava Tomanová, široce známá jako Anička Tomanová, členka III. Řádu sv. Dominika se narodila dne 8.11.1907 v Pastvinách, farnost Klášterec nad Orlicí. Ve 4 letech při požáru sousedního stavení utrpěla úraz a postupně ochrnula.
Díky kněžím z Klášterce a okolí se jí dostalo náboženské výchovy. Postupně své utrpení spojovala s Kristovou Obětí, až dne 9.6.1944 v návaznosti na primiční mši svatou svého bratra Bernarda obdržela stigmata na rukou, na nohou, v boku a na hlavě. Stigmata pravidelně krvácela, zejména když Anička v pátek prožívala v extázi Kristovo utrpení a podle očitého svědka také Kristovo bičování a na zádech se jí objevily krvavé rány. Anička nám září příkladem svých hrdinných ctností, potvrzených i mimořádných udělených stigmat.
Také vynikala v pokoře, poslušnosti a lásce Ukřižovanému i k bližním. Sama sebe nepovažovala za nic a s oblibou se nazývala chudobkou Ježíšovou. Její láska k Pánu Ježíši byla naprosto jedinečná. Eucharistického Spasitele nazývala Bílým Králem a dokud mohla, prodlévala před svatostánkem.
Měla též zvláštní úctu ke kněžím a někdy místo kněze viděla samotného Krista. Vnímala kněžské požehnání, i když žehnajícího neviděla. Když jí navštívil někdo se svěcením, rozlišila, zda se jedná o biskupa, kněze nebo jáhna, přestože dotyčného neznala a on byl v civilním oděvu. Mezi její charismata patřilo i rozeznávání posvěcených předmětů.
Aniččina láska k Bohu se projevovala také tím, že své přirozené i mystické utrpení obětovala především za kněze a za svatost jejich života. Dále se obětovala za svobodu Církve a právě potlačovaných řeholí. Ležel jí na srdci ostud národa a to, aby lidé neznesvěcovali neděli prací. Trpělivě přijímala četné návštěvy a pro každého měla dobré i povzbuzující slovo. Když se dozvěděla o vážné nemoci druhých, mnohdy prosila Pána, aby mohla trpět místo nich, a bývala vyslyšena. Na úmysly svých bližních se za bezesných nocí modlila mnoho růženců. To mimo jiné dokazuje její oddanost Panně Marii. O hrdinských ctnostech Aničky svědčí i pražský kanovník Antonín Stříž, její poslední duchovní vůdce až do její smrti dne 29.3.1957. Ve své pohřební řeči vyzdvihl její pokoru, hrdinnou trpělivost, hluboce křesťanské smýšlení, láskyplné spojení s Kristem, něžnou oddanost Matce Boží, pohotovost k obětem za bližní. Bůh za života i po smrti Aničku vyznamenával zázraky na její přímluvu a i dnes k jejímu hrobu přicházejí věřící, aby ji prosili o přímluvu, a bývají podivuhodně vyslyšeni.
Modlitba za blahořečení Anny Bohuslavy Tomanové
Pane Ježíši Kriste,
přítomný v Nejsvětější Svátosti oltářní,
uděl nám na přímluvu své služebnice
Anny Bohuslavy - pro její lásku k Tobě,
k Panně Marii a ke svátosti kněžství -
- nová duchovní povolání.
Oslav její jméno tím,
že nám na její přímluvu udělíš milost,
o kterou Tě s důvěrou nyní prosíme,
a dej, aby tato pokorná služebnice
byla jednou zařazena do společenství svatých.
Jenž žiješ a kraluješ s Bohem Otcem
v jednotě Ducha svatého
po všechny věky věků.
Amen.
Farní pouť do Králík a Neratova
Farní pouť do Králík a Neratova se zastávkou v Klášterci nad Ohří.
